Příloha č. 10:
Poradna PC pomůcek pro zrakově postižené

Kompenzační pomůcka je osobní pomůcka, která má sloužit k odstranění nebo zmírnění nějaké nedostatečnosti způsobené handicapem. Jedná se o osobní pomůcku a tudíž je potřebné, aby splňovala tyto požadavky:

U kompenzačních pomůcek na bázi PC to platí dvojnásob.

Vstupní rozhovor s klientem

Samotnému postupu výběru nejvhodnější pomůcky předchází

  1. všeobecné seznámení žadatele s možnostmi pomůcky, ale i jejím omezením;
  2. získání, resp. ověření základních vstupních údajů týkajících se klienta, zejména:

Způsobilost

Technicky náročná kompenzační pomůcka na bázi PC vyžaduje určité znalosti.

Klientovi, který se setkává poprvé s náročnou pomůckou, resp. jejím příslušenstvím a programovým vybavením, je podán základní popis pomůcky, jsou vyzdviženy její přednosti a klient je upozorněn na případná omezení. Nevidomému klientovi, pokud projeví přání, je umožněn fyzický kontakt s pomůckou.

U klientů, kteří již byli seznámeni s pomůckou, je tato etapa posuzování omezena na nezbytné minimum, potřebná pozornost je věnována jen novým a neznámým prvkům a jejich vzájemnému porovnání se srovnatelnými pomůckami.

U klientů s těžkým zrakovým postižením, kde se nejedná o úplnou slepotu, je nutné důkladně zvážit, zda klient bude spíš pracovat se softwarovou lupou s hlasovou podporou nebo je nutný plnohodnotný hlasový odečítač obrazovky.

U klienta je posuzován aktuální stav schopnosti rozpoznávat zrakem informace na monitoru s ohledem na dobu, po kterou může zbytky zraku využívat i s ohledem na případnou progresi zrakového postižení. Proto v některých případech doporučíme kombinaci softwarové lupy s plnohodnotným odečítačem obrazovky.

Při poradenství je nutné bedlivě zvažovat, zda při sluchovém postižení zrakově postiženého nebude nutný hmatový displej v závislosti na znalosti Braillova písma. Při žádosti o braillskou tiskárnu je také nutné zvažovat, zda není vhodnější braillský řádek.

Dle okolností se tedy testují následující způsobilosti: zraková, sluchová, motorická, mentální, znalostní.

Předvedení pomůcky

V případě zrakového nebo sluchového postižení dojde k předvedení pomůcky, volí se

  1. způsob obsluhy
  2. způsob příjmu výstupních informací
  3. vybavenost dalším potřebným softwarem podle

Závěry testování, stanovení optimální sestavy

  1. stanovení nejvhodnější pomůcky a jejího vybavení
  2. dodavatel pomůcky
    1. technická specifikace pomůcky;
    2. délka záruky;
    3. záruční a pozáruční servis atd.;
  3. potřebnost pomůcky
    1. možnost získání příspěvku na zakoupení;
    2. zdůvodnění potřebnosti pomůcky;
  4. nutnost a způsob zaškolení s pomůckou
    1. žadatelé žádající poprvé;
    2. žadatelé, kteří se potřebují po ztrátě zraku naučit ovládat zpřístupněný počítač jiným způsobem;
    3. žadatelé, kteří budou pracovat se zcela novými programy;
    4. ostatní žadatelé, kteří o zaškolení projeví zájem;

Některá poradenství nemusí končit doporučením PC pomůcky, ale odesláním klienta např. do tyfloservisu, kde je vybrána pomůcka vhodnější pro klienta a např. jednodušší na obsluhu.

Mýty v oblasti výběru pomůcek

Jsem-li zrakově postižený, mám automaticky nárok na počítač

Počítač se stává kompenzační pomůckou pro zrakově postižené osoby pouze v případě, že se jeho uživatel při obsluze neobejde bez používání speciálních programů, které práci s PC zpřístupňují (hlasové a hmatové výstupy, softwarové lupy). Pouhé využití funkcí usnadnění nebo nastavení vzhledu obrazovky v systému Windows nedělá z počítače kompenzační pomůcku.

Výběr vhodné pomůcky zvládnu během jedné konzultace

Často klienti přicházejí s mylnou představou, že si (řečeno s trochou nadsázky) po hodinové konzultaci odnesou novou pomůcku domů. Tak tomu ale samozřejmě není.

Výběr optimální kompenzační pomůcky je proces, ne jednorázová záležitost. Od první návštěvy v poradně až po chvíli, kdy klientovi nová pomůcka stojí doma na stole, zpravidla uplyne i několik měsíců.

Klient si pomůcku vybírá na delší dobu, jejímu výběru je tedy vhodné věnovat patřičný čas a péči a výběr neuspěchat.

Do celého procesu je zapojeno několik subjektů (poradna, poskytovatel finančních prostředků, dodavatel pomůcky, dodavatel speciálního softwaru – který se zpravidla dováží ze zahraničí), což má samozřejmě vliv na rychlost vyřízení celé žádosti o kompenzační pomůcku.

S výběrem pomůcky si poradím sám nebo poradí i kamarád, dodavatel, případně škola

Škola obvykle nezaměstnává specialistu na asistivní technologii pro zrakově postižené (učitel informatiky učí informatiku a speciální používání PC zrakově postiženými je pro něj okrajová záležitost, což zejména platí pro zrakově postižené v integraci).

Dodavatel má zájem prodat své produkty za pro něj co nejpříznivější cenu. Dodavatel také seznámí klienta jen s produkty ze své nabídky, pochopitelně nenabízí produkty konkurence.

Uživatel sám vychází jen z vlastních zkušeností a ze zkušeností několika známých či přátel.

Specializované poradny mají odborníky, kteří se speciálnímu oboru tyflotechnika věnují řadu let, sledují vývoj, provádí testování a zpětnou vazbu mají od stovek klientů jak z poradny, tak především ze vzdělávací činnosti.

Nemusím se o nic starat, on to za mě někdo vyřídí

Pokud klient nemá dost finančních prostředků na koupi vybrané pomůcky, žádá o příspěvek na pomůcku (ze státních nebo jiných zdrojů). Potvrzení o vhodnosti konkrétní kompenzační pomůcky z poradny obvykle slouží jako příloha žádosti společně s cenovou nabídkou. Od výběru pomůcky do chvíle, kdy na pomůcku klient získá finanční prostředky, uplyne nějaký čas.

Kompenzační pomůcku si klient vyřizuje sám pro sebe, měl by to být tedy především klient, kdo by měl vyvíjet iniciativu. Obvykle se o získání dostatečného množství finančních prostředků musí dozvědět dodavatelská firma, která vystavila cenovou nabídku. Klient si musí pomůcku objednat.

V případě jakýchkoliv nejasností či pochyb, co má klient udělat, je poradna samozřejmě schopna pomoci situaci vyřešit, ale klient musí o nastalé situaci informovat buď přímo dodavatele nebo poradnu.

S obsluhou mi může poradit a zaškolit kdokoliv, kdo počítačům rozumí

Není to pravda, běžní uživatelé jsou při práci s PC orientováni na práci s myší, pomocí níž s PC pracují, těžce zrakově postižení uživatelé používají jiný způsob práce (klávesové příkazy a speciální postupy), který běžní uživatelé ani odborníci v oblasti výpočetní techniky neznají.

Předchozí příloha | Obsah - Přílohy | Další příloha