Tematika zpřístupnění výpočetní techniky je velmi širokým a neustále se rozvíjejícím oborem, proto se v této kapitole budeme věnovat spíše principům, než konkrétním řešením. Oblast zpřístupnění výpočetní techniky totiž neustále prochází velmi dynamickým rozvojem a poměrně často se objevují nové možnosti, jak mohou výpočetní techniku uživatelé s těžkým postižením zraku využívat.
V případě zájmu o tuto tematiku proto doporučuji také sledovat online zdroje, které se této oblasti pravidelně věnují (například blog www.poslepu.cz) a jsou schopny na tyto změny a novinky reagovat pružněji, než tištěná publikace.
sestavil: Radek Pavlíček
Obr. 32: Nevidomá uživatelka pracuje s počítačem
3.1.1 Hlasové syntézy
Základní charakteristika / popis
Hlasová syntéza (nazývaná také hlasový či řečový syntezátor) je program, který zajišťuje hlasový výstup dalším programům (v kontextu výpočetní techniky se jedná o odečítače obrazovky či softwarové lupy). Slouží jako převodník vstupního textu na jeho mluvenou podobu (tzv. TTS - text to speech - systém). Některé syntézy pracují na dohodnutém univerzálním rozhraní (v operačním systému Windows SAPI4 nebo SAPI5) a mohou být potom volány z jakékoli aplikace, jiné tak univerzální nejsou a mohou být používány pouze aplikací, pro kterou byly napsány.
V našich zemích je nejžádanější/nejpoužívanější hlasový syntezátor v češtině, často se ale můžeme setkat se syntezátory cizojazyčnými (angličtina, němčina, slovenština, ruština, španělština, atp.).
V současné době se prakticky bez výjimek jedná o řešení softwarové. Dříve však byl hlasový syntezátor řešen i hardwarově (TTS PCVOX se systémem Beta, Dolphin Juno).
Náročnost obsluhy
Samotný hlasový syntezátor je na obsluhu nenáročný, zaškolení s jeho obsluhou je často součástí zaškolení práce s konkrétní pomůckou, v níž je použit. Práce s hlasovým syntezátorem předpokládá schopnost porozumět umělé/syntetické řeči.
Význam pro studium / pracovní uplatnění
Hlasový syntezátor se používá v celé řadě pomůcek, jak jednoduchých, tak náročných na obsluhu, které uživatelé s těžkým postižením zraku používají pro komunikaci a získávání informací.
Další informace
- Malé nahlédnutí do historie hlasových syntéz
- Způsob komunikace: hlasový výstup.
- Účel použití: čtení, psaní.
- Použitá technologie: výpočetní technika.
- Způsob práce: poslouchání.
- Způsob úhrady kupní ceny: úřady práce.
- Adaptech, s. r. o.
- ACE Design, s. r. o.
- GALOP spol. s r. o.
- RosaSOFT, s. r. o.
- SpeechTech, s. r. o.
- Spektra, v. d. n.
- Způsob komunikace: hlasový výstup, hmatový výstup.
- Účel použití: čtení, psaní, komunikace.
- Použitá technologie: výpočetní technika.
- Způsob práce: poslouchání, čtení hmatem.
- Způsob úhrady kupní ceny: úřady práce.
- Způsob komunikace: zvětšení, hlasový výstup.
- Účel použití: čtení, psaní, komunikace.
- Použitá technologie: výpočetní technika.
- Způsob práce: čtení zrakem, poslouchání.
- Způsob úhrady kupní ceny: úřady práce.
- WinMenu GALOP
- VIEWdio
- ZoomView
- ABBYY FineReader
- Srovnání OCR aplikací dodávaných uživatelům PC s těžkým zrakovým postižením (pdf; 96 kB)
- Způsob komunikace: zvětšení, hlasový výstup.
- Účel použití: čtení.
- Použitá technologie: výpočetní technika.
- Způsob práce: čtení zrakem, poslouchání, čtení hmatem.
- Způsob úhrady kupní ceny: úřady práce.
- ACE Design, s. r. o.
- GALOP spol. s r. o.
- Spektra, v. d. n.
- běžná distribuční síť
- Způsob komunikace: zvětšení, hlasový výstup, hmatový výstup.
- Účel použití: práce s informacemi.
- Použitá technologie: výpočetní technika.
- Způsob práce: čtení zrakem, poslouchání, čtení hmatem.
- Způsob úhrady kupní ceny: úřady práce.
- Braillské řádky
- Srovnání braillských řádků
- Spektra: braillská technika
- Braillské řádky Focus
- POSLEPU: příspěvky se štítkem braillský řádek
- Způsob komunikace: hmatový výstup.
- Účel použití: čtení, (psaní).
- Použitá technologie: elektronika.
- Způsob práce: čtení hmatem, ovládání hmatem.
- Způsob úhrady kupní ceny: úřady práce.
- Adaptech, s. r. o.
- Donat Prague, s. r. o.
- GALOP spol. s r. o.
- Merit – Jan Halousek
- Spektra, v. d. n.
- Způsob komunikace: hmatový výstup.
- Účel použití: tisk.
- Použitá technologie: mechanika.
- Způsob práce: čtení hmatem, nastavení hmatem a poslechem.
- Způsob úhrady kupní ceny: úřady práce.
- Merit – Jan Halousek
- Spektra, v. d. n.
- Fuser Zy-Fuse a Zy-Tex papíry
- P.I.A.F. tepelná tiskárna reliéfních obrázků
- Způsob komunikace: hmatový výstup.
- Účel použití: tisk.
- Použitá technologie: mechanika, termovakuový princip.
- Způsob práce: čtení hmatem.
- Způsob úhrady kupní ceny: úřady práce.
- Způsob komunikace: hlasový výstup, hmatový výstup.
- Účel použití: čtení, psaní.
- Použitá technologie: elektronika, výpočetní technika.
- Způsob práce: čtení hmatem, ovládání hmatem, poslouchání, psaní, nahrávání hlasové informace.
- Způsob úhrady kupní ceny: úřady práce.
- GALOP: Digitální čtecí zařízení pro nevidomé
- Spektra: Počítače: digitální přístroje hlas/hmat
- Autonomní čtecí zařízení Auto-Lektor
- Způsob komunikace: hlasový výstup, (hmatový výstup).
- Účel použití: čtení, psaní.
- Použitá technologie: výpočetní technika.
- Způsob práce: poslouchání, psaní, (čtení hmatem).
- Způsob úhrady kupní ceny: úřady práce.
- Způsob komunikace: zvětšení, (hlasový výstup).
- Účel použití: čtení, psaní.
- Použitá technologie: výpočetní technika.
- Způsob práce: čtení zrakem, poslouchání, psaní.
- Způsob úhrady kupní ceny: úřady práce.
- GALOP: digitální zápisník pro nevidomé s hlasovým výstupem
- Spektra: Elektronické zápisníky s hlasovým či hmatovým výstupem
- Způsob komunikace: hlasový výstup, (hmatový výstup).
- Účel použití: čtení, psaní.
- Použitá technologie: výpočetní technika.
- Způsob práce: poslouchání, psaní, (čtení hmatem).
- Způsob úhrady kupní ceny: úřady práce.
- ACE Design, s. r. o.
- Adaptech, s. r. o.
- GALOP spol. s r. o.
- Spektra, v. d. n.
- NWT, a. s.
- Běžná distribuční síť
Klíčová slova
Dodavatelé
sestavil: Radek Pavlíček
3.1.2 Odečítače obrazovky
Základní charakteristika / popis
Odečítač obrazovky (screen-reader) je speciální software, který převádí informace z prostředí operačního systému a aplikací do podoby alternativního výstupu. Ten bývá buď hlasový, kdy jsou uživateli informace předčítány, nebo hmatový, kdy jsou informace převáděny do Braillova slepeckého písma. Možné je i použití kombinace více výstupních zařízení najednou.
Odečítač obrazovky zpřístupňuje funkce operačního systému i aplikací, které jsou v systému nainstalovány. Jakmile je odečítač obrazovky spuštěn, začne automaticky ohlašovat významné změny na obrazovce. Kromě odezvy klávesnice nabízí i možnost získat podrobnější informace o aktivní položce, jejím kontextu či další informace v textové podobě, které je možné zpřístupnit.
Odečítače obrazovky jsou dnes k dispozici jak komerční, tak bezplatné. Kromě operačního systému Windows je dnes najdeme i v dalších systémech (například Mac OS X nebo Linux) či v zařízeních jako jsou například mobilní telefony.
Náročnost obsluhy
Zaškolení s obsluhou odečítače obrazovky je často součástí zaškolení práce s konkrétní pomůckou, v níž je odečítač obrazovky použit. Náročnost obsluhy závisí na řadě faktorů: svou roli hrají požadavky uživatele na to, co chce pomocí odečítače obrazovky dělat, jeho předchozí znalosti a dovednosti a v neposlední řadě také ergonomie ovládání konkrétního odečítače obrazovky.
Význam pro studium / pracovní uplatnění
Odečítač obrazovky se používá nejen v počítačích, ale v celé řadě dalších pomůcek, které uživatelé s těžkým postižením zraku používají pro komunikaci a získávání informací. Odečítač obrazovky je spolu s hlasovou syntézou klíčovým programem, umožňujícím nevidomým lidem pracovat s výpočetní technikou a dalšími pomůckami.
Další informace
Klíčová slova
Dodavatelé
sestavil: Radek Pavlíček
Obr. 33: JAWS - základní nastavení
3.1.3 Softwarové lupy
Základní charakteristika / popis
Softwarová lupa je speciální software, jehož primární funkcí je zvětšování informací zobrazených na monitoru počítače. Softwarové lupy existují ve verzích bez nebo s hlasovou podporou. Verzi s hlasovou podporou používají ti uživatelé, kterým už nestačí pouze zvětšení a potřebují jako podpůrný prostředek i hlas.
Softwarová lupa nabízí celou řadu funkcí, které uživatelům s těžkým postižením zraku usnadňují práci s počítačem: zvětšování, zoom okna, vyhlazování zvětšeného textu, filtraci barev či zvýraznění kurzoru myši, textového kurzoru a aktuálního prvku.
Softwarová lupa s hlasovou podporou kromě zvětšování nabízí i základní hlasovou odezvu dění na obrazovce počítače. Tato varianta je vhodná pro uživatele, kteří používají větší zvětšení a hlasová podpora jim v určitých situacích práci usnadní – například při plynulém čtení delšího textu, orientaci v menu či v textu.
V případech, kdy má klient progresivní zrakovou vadu, je vhodné použít softwarovou lupu v kombinaci s plnohodnotným hlasovým výstupem (tj. odečítačem obrazovky a hlasovou syntézou). Jedná se o kombinaci softwarové lupy a hlasového výstupu, u které si pak sám uživatel řídí, kdy a při jaké práci používá hlasový výstup a kdy softwarovou lupu.
Náročnost obsluhy
Zaškolení s obsluhou softwarové lupy je často součástí zaškolení práce s konkrétní pomůckou, v níž je softwarová lupa použita. Náročnost obsluhy závisí na řadě faktorů: svou roli hrají požadavky uživatele na to, co chce pomocí softwarové lupy dělat, jeho předchozí znalosti a dovednosti a v neposlední řadě také ergonomie ovládání konkrétní softwarové lupy.
Význam pro studium / pracovní uplatnění
Softwarová lupa se používá v celé řadě pomůcek, které uživatelé s těžkým postižením zraku používají pro komunikaci a získávání informací – nejen v počítačích, ale například i v mobilních telefonech. Softwarová lupa je klíčovým programem, umožňujícím těžce slabozrakým lidem pracovat s výpočetní technikou a dalšími pomůckami.
Další informace
Klíčová slova
Dodavatelé
sestavil: Radek Pavlíček
Obr. 34: ZoomText - základní obrazovky
Obr. 35: SuperNova - základní nastavení
3.1.4 Software pro práci s tištěnou předlohou
Základní charakteristika / popis
Software pro práci s tištěnou předlohou buď předlohu zvětšuje a zobrazuje ji ve stylu televizní kamerové lupy, nebo předlohu převádí do digitální (textové) podoby k následnému „přečtení“ hlasovou syntézou. Pro účel zobrazení ve zvětšené podobě se tištěné předlohy snímají skenerem nebo zobrazují na monitoru pomocí přídavného zařízení – kamery. Pro účel převodu do textové podoby se předlohy snímají skenerem nebo se použijí ze souboru, který předlohu obsahuje.
Ačkoliv je v dnešní době už tato činnost spíše na ústupu, protože informace mohou lidé s těžkým postižením zraku získávat mnohem jednodušeji například z internetu, přesto existují situace, kdy jsou tyto programy potřebné. Jedná se hlavně o případy, kdy jsou tištěné dokumenty jediným nositelem informací, a není možnost jiného zdroje, odkud by šly čerpat, např. v elektronické podobě – osobní korespondence, smlouvy, průkazy, účtenky, složenky apod.
Slabozrací uživatelé používají k práci s tištěnou předlohou tzv. skenerovou lupu, což je speciální program, který předlohu po nasnímání skenerem do paměti počítače zvětší a umožní její další vizuální úpravy.
Nevidomí uživatelé používají k práci s tištěnou předlohou OCR program, případně speciální program, jehož ovládání je snazší, než práce s běžným OCR programem. Po nasnímání skenerem je předloha OCR programem rozpoznána a převedena do textového formátu, se kterým pak může uživatel dále pracovat pomocí hlasového či hmatového výstupu.
Speciální programy dnes často disponují jak funkcemi skenerové lupy, tak i OCR programu a uživatel se tak může dle charakteru své zrakové vady a typu předlohy rozhodnout, zda si předlohu po nasnímání prohlédne s využitím funkcí skenerové lupy, nebo nechá převést do textové podoby a použije přečtení prostřednictvím hlasové syntézy.
Náročnost obsluhy
Zaškolení s obsluhou software pro práci s černotiskovou předlohou je často součástí zaškolení práce s konkrétní pomůckou, v níž je program pro práci s tištěnou předlohou použit.
Význam pro studium / pracovní uplatnění
Práce s tištěnými informacemi, které nelze získat jiným způsobem.
Další informace
Klíčová slova
Dodavatelé
sestavil: Radek Pavlíček
Obr. 36: OCR program ABBYY FineReader. Tzv. "rozpoznávání" textu z tištěné předlohy (Optical Character Recognition) není nikdy zcela bezchybné, přesto pro zpřístupnění obsahu tištěného textu je OCR program významným pomocníkem nevidomých
Obr. 37: Speciální program VIEWdio
Obr. 38: Speciální program ZoomView
3.1.5 Software zjednodušující práci s počítačem
Základní charakteristika / popis
Práce v grafickém prostředí operačního systému Windows a jednotlivých aplikací nemusí být pro každého uživatele s těžkým postižením zraku jednoduchá. Důvodem může být i fakt, že ovládání řady aplikací je navrženo s ohledem na intuitivní práci (piktogramy ikon reprezentují akci, která se vykoná po kliknutí na ikonu), zatímco uživatelé s těžkým postižením zraku často pracují s počítačem analyticky. To znamená, že se učí konkrétní postupy či posloupnosti povelů, jak dosáhnout svého cíle, mnohdy jen pomocí klávesnice a klávesových zkratek.
Software zjednodušující práci s PC umožňuje s počítačem velmi snadno pracovat téměř každému uživateli bez ohledu na míru počítačových znalostí. Rozhraní těchto programů je navrženo s ohledem na maximální jednoduchost ovládání a s ohledem na potřeby uživatelů s těžkým postižením zraku. Většinou obsahuje seznam nabídek, které lze jednoduše procházet pomocí kurzorových šipek.
Nevýhodou tohoto řešení pak může být jistá „segregace“ uživatele od běžných uživatelů, kteří při práci používají standardní aplikace.
Do skupiny programů, zjednodušujících práci s PC, můžeme také zařadit programy Beletrik a Knihomol, které zprostředkovávají nebo jsou určeny pro přístup k elektronickým knihám a časopisům.
Náročnost obsluhy
Zaškolení s obsluhou software je zpravidla součástí zaškolení práce s konkrétní pomůckou, v níž je tento software použit. Náročnost obsluhy závisí na řadě faktorů: svou roli hrají požadavky uživatele na to, jakou činnost chce na PC vykonávat, jeho předchozí znalosti a dovednosti a v neposlední řadě také ergonomie ovládání konkrétního programu.
Význam pro studium / pracovní uplatnění
Software zjednodušující práci s PC umožňuje používání výpočetní techniky i uživatelům, kteří nejsou PC fandové a počítač je pro ně v první řadě pracovní nástroj, a ne koníček.
Další informace
Klíčová slova
Dodavatelé
sestavil: Radek Pavlíček
Obr. 39: Speciální program Guide
Obr. 40: Speciální program Knihomol
Obr. 41: Speciální program Knihomol
Obr. 42: Speciální program WinMenu
3.2.1 Braillský řádek
Základní charakteristika / popis
Braillský řádek (někdy nazývaný též braillský/hmatový displej/zobrazovač) je zařízení obvykle ve tvaru kvádru, jehož horní strana je osazena řadou piezoelektrických elementů, sloužících k zobrazení jednotlivých písmen braillské abecedy. Podle počtu těchto elementů rozlišujeme řádky standardně 20, 40 nebo 80 znakové. Vzhledem k tomu, že se jedná o nejdražší část zařízení, odvíjí se jeho pořizovací cena právě od jejich počtu. Kromě řady jednotlivých elementů k zobrazení písmen braillské abecedy, obsahují braillské řádky řadu ovládacích tlačítek, která slouží především k posunu zobrazovaného textu na řádku, a k mnoha dalším činnostem, aniž by nevidomý uživatel musel přesunovat ruce z braillského řádku na klávesnici a zpět.
Braillský řádek se zpravidla kabelem či bezdrátově připojuje k PC. Nejedná se tedy o autonomní pomůcku, ačkoliv některé z nich lze dodatečně rozšířit tak, že pak fungují jako samostatné zápisníky. Některé braillské řádky lze také použít například s mobilními telefony či jinými zařízeními.
Braillské řádky umožňují zobrazení textových informací (ať už vlastnoručně pořízených, zobrazovaných operačním systémem a aplikacemi, snímaných skenerem a rozpoznaných OCR programem nebo získaných z internetu) pomocí Braillova bodového písma.
Využití zařízení tedy předpokládá znalost práce s PC a aktivní zvládnutí čtení Braillova bodového písma. Proto se většinou osvědčuje u lidí, kteří jsou nevidomí od narození nebo od útlého věku a číst i psát v Braillově bodovém písmu se učí přirozeně během školní docházky. Tuto dovednost pak dále uplatní při dalším vzdělávání na středních či vysokých školách. Lidé, kteří ztratili zrak v průběhu života, často na základě nemoci (cukrovka spojená se sníženou citlivostí) či na základě přirozeného procesu stárnutí (oslabení poznávacích funkcí a snížení citlivosti v prstech) si už bodové písmo dobře neosvojí a pomůcku tudíž nevyužijí.
Pomůcka je nepostradatelná především pro nevidomé uživatele, kteří pracují převážně s odbornými nebo rozsáhlými texty (studenti, intelektuálně pracující, právníci, překladatelé, matematici apod.).
Náročnost obsluhy
Samotný braillský řádek není náročný na obsluhu, seznámení se základy obsluhy braillského řádku lze zvládnout za cca 1 až 2 hodiny. K používání braillského řádku je nutná počítačová gramotnost, protože braillský řádek se většinou nepoužívá samostatně, ale jako výstupně/vstupní zařízení počítače.
Význam pro studium / pracovní uplatnění
Pomůcka slouží k práci s informacemi v digitální podobě pomocí Braillova slepeckého písma.
Další informace
Klíčová slova
Dodavatelé
sestavil: Radek Pavlíček
Obr. 43: Braillský řádek
3.2.2 Braillská tiskárna
Základní charakteristika / popis
Tiskárna reliéfních znaků pro nevidomé umožňuje oboustranný tisk textu na papír v šestibodovém nebo osmibodovém Braillově písmu, tisk grafiky, grafických znaků či reliéfní tisk latinky. Tiskárna není autonomní zařízení, ale je třeba ji připojit k počítači, kde je text před samotným tiskem třeba upravit tak, aby tištěný výsledek odpovídal požadavkům braillské normy. Pro úpravu lze použít buď MS Word, doplněný o speciální šablonu s makry, nebo textový editor WinBraille, který se vyznačuje jednoduchou obsluhou, snadnou použitelností i pro nevidomé a hodí se pro rychlý tisk dokumentů.
Náročnost obsluhy
Náročnost obsluhy pomůcky je přímo úměrná náročnosti formátování dokumentu, který bude vytištěn. Tiskárnu lze obsluhovat i bez kontroly zrakem (její ovládání usnadňuje zvuková signalizace, hlasový výstup a tlačítka s braillskými popisky), stejně tak lze bez kontroly zraku i tisknout jednoduše formátované dokumenty. Pomůcka vyžaduje aktivní dovednost čtení Braillova písma hmatem.
Význam pro studium / pracovní uplatnění
Pomůcka slouží k přípravě braillského tisku a grafiky. Pomůcka slouží k zprostředkování informací a grafiky v tištěné podobě prostřednictvím Braillova bodového písma.
Další informace
Klíčová slova
Dodavatelé
sestavil: Radek Pavlíček
Obr. 44: Braillská tiskárna
3.2.3 Tiskárna reliéfních obrázků – Fuser
Základní charakteristika / popis
Fuser je zařízení pro výrobu reliéfních obrázků na speciální papír, pokrytý teplocitlivou vrstvou. Jeho výstupem je hmatný obrázek (tzv. taktilní grafika), který věrně kopíruje černotiskovou konturu předlohy a umožňuje zrakově postiženým uživatelům zlepšit vnímání obrázků či získat prostorovou představu. Hmatný obrázek je primárně určen pro prohlížení hmatem, díky kontrastnímu zobrazení (černá na bílé) může uživatel při práci s obrázkem využít i zrak.
Zařízení pracuje na mechanickém a termovakuovém principu. Hmatný reliéf vystupuje z plochy speciálního papíru a lze tedy tímto způsobem zhotovovat mapy, pomůcky pro matematiku a obecně zlepšovat prostorovou představivost.
Podklady lze vytvořit buď ručně, tj. předlohu na papír nakreslit, nebo je možné předlohu vytvořit na PC a vytisknout na speciální papír. Příprava podkladů pro výrobu hmatových obrázků vyžaduje zrakovou kontrolu, obsluha pomůcky jako taková je možná i bez kontroly zrakem.
Náročnost obsluhy
Pomůcka je nenáročná na obsluhu a lze ji obsluhovat i bez kontroly zrakem, pro přípravu podkladů pro tvorbu hmatových obrázků je ale nutná znalost vytváření reliéfní grafiky (vyžaduje zrakovou kontrolu).
Význam pro studium / pracovní uplatnění
Pomůcka slouží k přípravě hmatové grafiky (mapy, obrázky, grafy, schémata atp.).
Další informace
Klíčová slova
Dodavatelé
sestavil: Radek Pavlíček
Obr. 45: Tiskárna reliéfních obrázků - Fuser
Obr. 46: Ukázka výukové pomůcky vyrobené za pomoci Fuseru
3.2.4 Speciální zápisníky
Základní charakteristika / popis
Zápisníky v podobě speciálních zařízení mají pro nevidomé uživatele obvykle řadu příjemných vlastností. Kromě dlouhého provozu bez potřeby nabíjení zpravidla disponují uživatelsky přívětivým prostředím, uzpůsobenou či braillskou klávesnicí, výstupem v Braillově bodovém písmu nebo zjednodušeným ovládáním. Obvykle nemají obrazovku. Speciální zápisníky disponují všemi potřebnými funkcemi, se kterými se lze setkat i u běžných zápisníků: editor textu, diář, adresář, správa pošty, úkolovník či kalkulačka.
Tyto výhody jsou však v některých případech vykoupeny vyšší pořizovací cenou oproti situaci, kdy uživatel například vlastní stolní počítač a má již legálně zakoupeny licence speciálního softwaru. Nevýhodou speciálních zápisníků také bývá jejich poměrně zastaralé hardwarové vybavení (chybějící BlueTooth, malá vestavěná paměť apod.) či zastaralý operační systém.
Řada uživatelů si dnes proto i přes výhody speciálních zařízení pořídí jako zápisníky spíše běžné notebooky nebo netbooky, které mají výrazně nižší pořizovací cenu.
Náročnost obsluhy
Ačkoliv obsluha speciálních zápisníků bývá mnohdy jednodušší než obsluha běžného PC/notebooku, zaškolení s jejich obsluhou je doporučeno.
Význam pro studium / pracovní uplatnění
Pomůcka slouží jako přenosný zápisník, uživatel může pomocí něj pracovat s informacemi kdekoliv, kde to právě potřebuje (doma, ve škole, v zaměstnání).
Další informace
Klíčová slova
Dodavatelé
sestavil: Radek Pavlíček
Obr. 47: Zápisník Gin
Obr. 48: Zápisníky PAC Mate (s QWERTY nebo braillskou klávesnicí) s odnímatelným braillským řádkem PAC Mate
Obr. 49: Klávesnice Easy Link (na prvním obrázku bez vestavěného braillského řádku společně s kapesním počítačem PDA ve funkci zápisníku, na druhém obrázku s dvanáctiznakovým řádkem)
3.3.1 Digitální čtecí zařízení
Základní charakteristika / popis
Jedná se o pomůcku na bázi PC, která umožňuje číst černotiskové texty, psát, zpracovávat a uchovávat informace uživatelům prakticky nevidomým či zcela nevidomým, kteří nejsou schopni na obrazovce monitoru rozpoznat jednotlivá písmena jakkoli zvětšená nebo barevně přizpůsobená, a to v rozumně reálném čase. Jedná se o vhodnou pomůcku i pro uživatele, které ztráta nebo výrazné zhoršení zraku potkalo v průběhu života, kteří se již nenaučí dostatečně rychle číst slepecké bodové písmo a kteří jsou odkázáni jen na hlasový výstup.
Pomůcka se skládá z multimediálního počítače, monitoru, skeneru, hlasového výstupu, (tj. odečítače obrazovky neboli screen-readeru a hlasové syntézy), který zpřístupňuje dění na obrazovce, dále OCR programu na rozpoznávání tištěného textu a dalšího nezbytného softwarového vybavení (kancelářský balík, antivirus, program na vypalování atp.).
K digitálnímu čtecímu zařízení lze připojit braillský řádek a využívat tak při práci s ním výhod, které přináší.
Speciálním případem digitálního čtecího zařízení je Auto-lektor – přístroj, který je určen pouze pro nasnímání a přečtení textu syntetickým hlasem. Auto-Lektor může být vhodnou pomůckou pro nevidomé uživatele, kteří považují ovládání standardního počítače za příliš složité a kteří by přesto rádi četli.
Náročnost obsluhy
Pro efektivní používání pomůcky je nutná aktivní znalost psaní na klávesnici desetiprstovou technikou. Jedná se o pomůcku náročnou na obsluhu, zaškolení je proto doporučeno.
Význam pro studium / pracovní uplatnění
Digitální čtecí zařízení s hlasovým výstupem je významnou kompenzační pomůckou při studiu či v pracovním uplatnění. Umožňuje uživateli samostatně získávat a zpracovávat informace a komunikovat s okolím.
Další informace
Klíčová slova
Dodavatelé
sestavil: Radek Pavlíček
Obr. 50: Digitální čtecí zařízení, vybavené programem SuperNova
3.3.2 Digitální zvětšovací lupy (s hlasovou podporou)
Základní charakteristika / popis
Jedná se o pomůcku na bázi PC, která umožňuje číst, psát, zpracovávat a uchovávat informace uživatelům slabozrakým či těžce slabozrakým – tedy těm, kteří mají natolik významný zbytek zraku, že jej mohou při práci na PC využít jako dominantní smysl, jsou schopni v reálném čase číst zvětšené písmo a dokážou se i při velkém zvětšení dobře orientovat v textu či obrazu. Je do určité míry alternativou kamerové zvětšovací lupy (je-li připojen pouze skener, nelze s ní např. prohlížet trojrozměrné předměty nebo vykonávat drobnou manuální činnost) a ve své podstatě na bázi výpočetní techniky „simuluje“ některé funkce kamerové lupy.
Pomůcka se skládá z multimediálního počítače, monitoru s velkou úhlopříčkou (dnes 22″ nebo 24″ LCD) skeneru či kamery, softwarové lupy, skenerové lupy nebo OCR programu a dalšího nezbytného softwarového vybavení (kancelářský balík, antivirus, program na vypalování atp.).
V případě potřeby je možné pomůcku vybavit softwarovou lupou s hlasovou podporou, která kromě zvětšování nabízí i základní hlasovou odezvu dění na obrazovce počítače.
Tato varianta je vhodná pro klienty, kteří používají větší zvětšení, a hlasová podpora jim v určitých situacích práci usnadní – například při plynulém čtení delšího textu, při orientaci v menu či v textu. V praxi je tato verze digitální zvětšovací lupy nejpoužívanější.
V případech, kdy má klient progresivní zrakovou vadu, je vhodné doplnit digitální zvětšovací lupu plnohodnotným hlasovým výstupem. Uživatel si sám řídí, kdy a při jaké práci používá hlasový výstup a kdy softwarovou lupu.
Náročnost obsluhy
Pro efektivní používání pomůcky je žádoucí aktivní znalost psaní na klávesnici desetiprstovou technikou. Jedná se o pomůcku náročnou na obsluhu, zaškolení je proto doporučeno.
Význam pro studium / pracovní uplatnění
Digitální zvětšovací lupa je významná kompenzační pomůcka. Je užitečná zejména při studiu či pracovním uplatnění. Uživateli umožňuje samostatně získávat a zpracovávat informace a komunikovat s okolím.
Další informace
Klíčová slova
Dodavatelé
sestavil: Radek Pavlíček
Obr. 51: Digitální zvětšovací lupa se speciální klávesnicí (v popředí braillský řádek Alva)
3.3.3 Notebooky, netbooky
Základní charakteristika / popis
Notebooky a netbooky se dnes vzhledem ke své ceně staly takřka běžnou kompenzační pomůckou uživatelů s těžkým postižením zraku. Jejich výhoda oproti speciálním zápisníkům spočívá v tom, že uživatelé mohou používat stejné programy jako uživatelé vidící, což usnadňuje vzájemnou komunikaci a propojení obou skupin například na pracovišti nebo při studiu.
Nevýhody tohoto řešení spočívají v kratší životnosti oproti speciálním zápisníkům či stolním počítačům a je zde také vyšší riziko odcizení. Kromě toho také notebook či netbook nelze použít jako zápisník ve všech situacích (například k pohotovému zaznamenání nějaké informace v dopravním prostředku).
V případě, kdy uživatel vlastní stolní počítač a má již legálně zakoupeny licence speciálního softwaru, pak se pořizovací cena takové pomůcky prakticky rovná ceně notebooku či netbooku.
K notebooku či netbooku lze připojit braillský řádek a využívat tak při práci s ním výhod, které nabízí.
Notebooky také mohou (za určitých podmínek) v sestavě čtecího zařízení pro nevidomé nebo digitální zvětšovací lupy (s hlasovou podporou) nahradit stolní počítač. Vznikne tak pomůcka „dva v jednom“. Výhodou je uložení veškerých dat na jednom místě.
Náročnost obsluhy
Jedná se o pomůcku náročnou na obsluhu, zaškolení je proto doporučeno.
Význam pro studium / pracovní uplatnění
Notebooky a netbooky slouží jako přenosné zápisníky, uživatel může s jejich pomocí pracovat s informacemi kdekoliv, kde právě potřebuje (doma, ve škole, v zaměstnání).
Další informace
Klíčová slova
Dodavatelé
sestavil: Radek Pavlíček
Obr. 52: Notebook s odečítačem obrazovky a hlasovým syntetizérem, případně se softwarovou lupou s hlasovou podporou jako přenosný zápisník pro nevidomé či slabozraké